Al-Mulk

Makkan

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.

(1) Požehnán budiž ten, v jehož ruce jest PANSTVÍ a jenž nade všemi věcmi moc má;

(2) jenž stvořil smrt i život, aby vyzkoušel vás a zvěděl kdo nejlepší bude konati (skutky): a on mocný jest, odpouštějící.

(3) Jenž stvořil sedmero nebes v poschodích (nad sebou): neshlédneš ve stvoření Milosrdného pochybení! Pohlédni tedy znovu; zda uvidíš(nejmenší) skuliny!

(4) Pak pohlédni znovu ještě dvakrát: navrátí se pohled tvůj k tobě zmátožen a znaven.

(5) Ozdobili jsme pak nebe nejspodnější svítilnami a učinili jsme tyto kamenovadlem zlých duchů, pro něž schystali jsme trest plamene.

(6) A těm, kdož neuvěřili v Pána svého (schystán) jest trest pekla a špatný to bude cesty cíl!

(7) Když vrháni budou do něho, budou slyšet řev jeho, jak vříti bude,

(8) a málem praskati bude rozlíceností. Pokaždé, když vržen do něho bude houf (nevěrců), tázati se jich budou strážcové jeho: „Což nepřišel vám varovatel?“

(9) Řeknou: ,,Ano, přišel nám varovatel, však lhářem nazvali jsme (jej) a řekli jsme: ,Ničeho neseslal Bůh!‘ Vyť pouze jste v bludu velkém!“

(10) Řeknou (dále): ,Kdybychom byli naslouchali, aneb pochopili, nebyli bychom mezi obyvateli plamene.“

(11) I doznají vinu svou, však: „Pryč odtud, obyvatelé plamene!“

(12) Zajisté pak těm, kdož bojí se Pána svého v skrytosti, (dáno) bude odpuštění a odměna velká.

(13) Ať tajná jest řeč vaše, ať veřejná, zajisté Bůh ví, co skrývají nitra.

(14) Ó zajisté, ví to On jenž stvořil (vše), neb On prozíravý jest, (o všem) zpraven.

(15) Onť, jest to, jenž učinil vám zemi srovnanou: pročež choďte po (širých) bocích jejích a pojídejte z výživy (jím dané): k němu pak (povede) vzkříšení.

(16) Zdaž jste si jisti, že ten jenž na nebi jest, nerozpoltí pod vámi zemi? A hle, již hýbe se.

(17) Anebo jisti jste si, že ten, jenž na nebi jest, nepošle na vás vichr bouřný? Pak, zvíte jaké jest varování mé!

(18) Však již ti kteří byli před nimi lháři nazývali (proroky): a jaký byl hněv můj!

(19) Což neviděli ptactvo nad sebou, ano stře a stahuje křídla svá - a kdo jiný (tak) udržuje je, leda Milosrdný? Onť zajisté všechny věci obzírá.

(20) Kdo jest ten jenž jako celé vojsko vám může pomoci, leda Milosrdný? Zajisté nevěřící jsou v klamu (bludném)!

(21) Kdo jest ten, jenž může živiti vás, odejme-li On výživu svou? A přece setrvávají ve svém vzdoru a prchání!

(22) Zdaž ten, jenž jde, plaze se na tváři své, lépe jest veden než ten, jenž jde zpříma na stezce přímé?

(23) Rci: „Onť jest to, jenž dal vzniknouti vám a učinil vám sluch a zrak a srdce: jak málo vděčni jste!“

(24) Rci: „On jest to, který rozsel vás po zemi a k němu budete shromážděni.“

(25) A říkají: „Kdy naplní se onen slib? Rcete, jste-li pravdomluvnými.“

(26) Rci: „Vědomost o tom jest jen u Boha: jáť pouze jsem varovatelem zjevným.“

(27) A když spatří (trest) an blíží se, zasmuší se tváře těch, kdož neuvěřili, a bude řečeno jim: ,,Totoť jest, co na sebe jste svolávali.“

(28) Rci: „Co míníte? Ať již zahladí Bůh mne a ty, kdož se mnou jsou, aneb slituje se nad námi - kdo chrání nevěřící před trestem bolestným?“

(29) Rci: „Onť jest Milosrdný: uvěřili jsme v něho a na něho spoléháme: vy seznáte pak, kdo nalézal se v bludu zjevném.“

(30) Rci: „Co míníte? Kdyby z jitra vody vaše vsákly se do země - kdo dá vám vodu pramenitou?“