At-Tahrim

Madinan

Ve jménu Boha, Milosrdného, Slitovného.

(1) Ó proroku! Proč ZAPOVÍDÁŠ, co dovolil ti Bůh? Žádáš si uspokojení žen svých: a Bůh velkým jest v odpouštění, slitovným!

(2) Bůh učinil vám povinným osvobození od přísah vašich; a Bůh pánem jest vaším: a on vševědoucí jest a moudrý.

(3) Když (onehdy) sdělil prorok v tajnosti jistou událost jedné ze svých žen a ona oznámila ji druhé, tu zjevil se mu Bůh, a on sdělil s ní něco z toho a zamlčel něco. A když oznámil jí to, řekla: „Kdo pověděl ti o tom?“ řekl: „Pověděl mi o tom Vševědoucí, Zpravený!

(4) Obrátíte-li se obě kajícně k Bohu - neb srdce vaše pochybila - však spojíte-li se proti němu, věztež, že Bůh jest ochráncem jeho a že Gabriel a každý spravedlivý mezi věřícími a andělé, budou poté spojenci jeho.

(5) Možná dost, že Pán jeho, v případě, že (prorok) zapudí vás, nahradí mu vás manželkami lepšími vás, odevzdanými do vůle boží, věřícími, oddanými, kajícnými, sloužícími, postícími se; poznavšími již muže, neb pannami.“

(6) Vy, kteříž jste uvěřili, chraňte sebe samy a rodiny své před ohněm, jehož, palivem jsou lidé a kamení; nad nimž vznášejí se andělé drsní a přísní, kteří nijak nejsou neposlušni Boha v rozkazech jeho, nýbrž vykonávají to, což nakázáno bylo jim.

(7) Vy, kteří jste neuvěřili, neomlouvejte se nijak dnes: odměněni budete dle skutků svých!

(8) Vy, kteří jste uvěřili, kajte se pokáním upřímným: možná, že Pán váš odejme od vás špatnosti vaše a uvede vás v zahrady, pod nimiž řeky tekou - v den, kdy nepokryje Bůh potupou proroka a ty; kdož uvěřili s ním; světlo jejich proběhne před nimi a po pravici jejich, a říkati budou: „Pane náš, dokonalým učiň světlo naše a odpust nám: tyť zajisté nade všemi věcmi moc máš.“

(9) Ó proroku, bojuj proti nevěrcům a pokrytcům a buď drsným k nim; obydlím jejich bude peklo a špatný to bude cesty cíl!

(10) Učinil Bůh těm, kdož neuvěřili, podobenstvím ženu Noemovu a ženu Lotovu: obě byly pod mocí dvou služebníků ze služebníků našich spravedlivých a obě zradily je: však neprospěli jim (manželé jejich) u Boha pranic a řečeno bylo jim: „Vstupte do ohně (pekelného) s těmi, kdož vstupují!“

(11) Učinil pak Bůh těm, kdož uvěřili, podobenstvím ženu Faraonovu, když řekla: pane můj, postav mi u sebe dům v zahradě (ráje) a vysvoboď mne od Faraona a skutků jeho a vysvoboď mne od lidu nepravostného.“

(12) A Marii, dceru Imránovu, jež ochránila si neporušenost lůna svého i vdechli jsme v ně ducha svého: i potvrdila slova Pána svého a byla jednou z pobožných.