Al-Fath

Madinan

Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.

(1) Věru jsme ti dali dosáhnout úspěchu zřetelného,

(2) (abys zvěděl), že Bůh ti odpustil tvé viny dřívější i pozdější a že dobrodiní Své k tobě dovršil a že vede tě stezkou přímou

(3) a že Bůh ti pomáhá pomocí mocnou!

(4) On je ten, jenž sesílá sakínu do srdcí věřících, aby přidali další víru k víře své - a Bohu patří vojska nebeská i pozemská a Bůh vševědoucí je i moudrý

(5) a aby věřící muže a věřící ženy uvedl do zahrad, pod nimiž řeky tekou a v nichž nesmrtelní budou, a aby špatné skutky jejich vymazal - a to u Boha je úspěch nesmírný -

(6) a aby potrestal pokrytecké muže i ženy a modloslužebníky a modloslužebnice, kteří mají o Bohu špatné mínění. Proti nim ať obrátí se osud špatný, nechť Bůh se na ně rozhněvá a prokleje je a peklo pro ně připraví - a jak hnusný to je cíl konečný.

(7) A Bohu patří vojska nebeská i pozemská a Bůh mocný je i moudrý.

(8) Vyslali jsme tě věru jako svědka, hlasatele zvěsti radostné i jako varovatele,

(9) abyste v Boha a posla Jeho uvěřili, pomáhali Mu a uctívali a slavili Jej za jitra i za večera.

(10) Ti, kdož ti věrnost přisahají, přísahají vlastně Bohu a ruka Boží spočívá na rukou jejich. Kdo poruší úmluvu, tedy ji poruší jen ke škodě vlastní, kdo však věrně dodrží úmluvu s Bohem uzavřenou, tomu On uštědří odměnu nesmírnou.

(11) A řeknou ti, kdož zůstali pozadu z kočovných Arabů: "Byli jsme zaměstnáni stády svými a rodinami svými, pros za nás o odpuštění!" A hovoří jazyky svými to, co v srdcích nemají. Rci: "Kdo zmůže něco pro vás u Boha, jestliže se Jemu zlíbí vám uškodit anebo vám něčím prospět? Ba ne! Bůh dobře je zpraven o všem, co děláte!

(12) Naopak, vy jste se domnívali, že posel a věřící se již nikdy k rodinám svým nevrátí! A bylo vám to okrášleno v srdcích vašich, leč domnívali jste se špatnými domněnkami! A vy jste věru lid nevědomý!"

(13) A kdo nevěří v Boha a posla Jeho. . . pro nevěřící jsme připravili plamen šlehající.

(14) Bohu náleží království na nebesích i na zemi a On odpouští, komu chce, a potrestá, koho chce a Bůh je odpouštějící, slitovný.

(15) A řeknou ti, kdož zůstali vzadu, když chystáte se na pochod, abyste se zmocnili kořisti: "Dovolte nám, abychom vás následovali!" A rádi by takto změnili slovo Boží! Rci: "Nebudete nás následovat - tak to již dříve rozhodl Bůh!" A řeknou: "Nikoliv, vy nám to jen nepřejete!" Ba ne, oni jsou jen málo chápaví.

(16) Rci těm z kočovných Arabů, kteří vzadu zůstali: "Budete vyzváni k boji proti lidu obdařenému velkou bojovností; a budete proti nim bojovat, leč by přijali islám. Uposlechnete-li, Bůh vám dá odměnu překrásnou, avšak obrátíte-li se zády, tak jak jste se již obrátili dříve, potrestá vás trestem bolestným."

(17) A není hříchem pro slepého ani pro chromého ani pro nemocného, jestliže se neúčastní. A kdokoliv poslechne Boha a posla Jeho, bude uveden do zahrad, pod nimiž řeky tekou, a kdokoliv se zády obrátí, toho postihne trest bolestný.

(18) Bůh věru již nalezl zalíbení ve věřících, když ti přísahali věrnost pod stromem, a On dobře ví, co bylo v srdcích jejich. A seslal k nim sakínu a odmění je brzkým úspěchem

(19) i kořistí hojnou, jíž se zmocní. A Bůh mocný je i moudrý.

(20) Bůh vám přislíbil, že se zmocníte kořisti hojné, a On ji pro vás uspíšil a odvrátil od vás ruce oněch lidí. A učinil tak, aby se to stalo znamením pro věřící a aby vás uvedl na stezku přímou.

(21) A přislíbil vám i jinou, nad níž dosud nemáte moc, zatímco ji Bůh již objal ve Svém vědění, vždyť Bůh nad věcí každou je všemocný.

(22) A kdyby proti vám byli bojovali ti, kdož jsou nevěřící, věru by se byli otočili zády; a nenaleznou později ani ochránce, ani pomocníka,

(23) podle zvyklosti Boží, která se již mnohokrát předtím naplnila. A ve zvyklosti Boží nenalezneš změnu žádnou.

(24) On je ten, jenž odvrátil ruce jejich od vás a ruce vaše od nich v údolí Mekky poté, co vám nad nimi uštědřil vítězství; a Bůh dobře pozoruje vše, co děláte.

(25) A to jsou ti, kteří neuvěřili a odháněli vás od Mešity posvátné a zadržovali oběti, aby nedospěly ke svým obětištím. A kdyby nebylo věřících mužů a žen, které jste neznali a které jste mohli pošlapat, takže byste se na nich nevědomky dopustili viny. . . a Bůh uvádí do milosrdenství Svého, koho chce; a kdyby se byli oddělili, věru bychom byli potrestali ty z nich, kdož nevěří, trestem bolestným.

(26) Hle, tehdy ti, kdož neuvěřili, vložili do srdcí svých zuřivost, zuřivost nevědomosti. A Bůh seslal sakínu Svou poslu Svému a věřícím a učinil pro ně neodlučným slovo bohabojnosti; a zasloužili si ho a byli ho nejvýš hodni. A Bůh o každé věci je vševědoucí.

(27) Bůh zajisté již dokázal poslu Svému pravdivost jeho snu: "Vskutku vstoupíte do Posvátné mešity, bude-li chtít Bůh, bezpečni a s oholenými hlavami a ostříhanými nehty a vousy a bez jakékoliv bázně!" A On věděl to, co jste neznali, a kromě toho vám připravil blízký úspěch.

(28) A On je ten, jenž vyslal posla Svého se správným vedením a s náboženstvím pravdivým, aby mu dal zvítězit nad každým jiným náboženstvím. A Bůh je svědkem dostačujícím!

(29) Muhammad je posel Boží; a ti, kdož jsou s ním, strašní jsou proti nevěřícím, však laskaví mezi sebou. A vidíš je při modlitbě se sklánět a padat na tváře v úsilí po přízni a zalíbení Božím. A známky jejich jsou na tvářích jejich následkem modlení. A takto byli spodobněni v Tóře, zatímco podobenství jejich v Evangeliu zní: jsou jako sadba, jejímž výhonkům Bůh dává vyrůst a posiluje je, až stanou se pevnými a drží se zpříma na stéblech svých, k radosti tomu, kdo ji zasel, aby tím Bůh rozhněval nevěřící. A Bůh přislíbil těm z nich, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, odpuštění a odměnu nesmírnou.