Al-Ankaboot

Makkan

Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.

(1) Alif lám mím!

(2) Což si lidé myslí, že budou ponecháni na pokoji, když řeknou: "Uvěřili jsme," a že zkoušeni nebudou?

(3) Vždyť jsme již zkoušeli ty, kdož před nimi byli, a Bůh věru pozná ty, kdo pravdu mluví, i ty, kdo lháři jsou.

(4) Myslí si snad ti, kteří špatných činů se dopouštějí, že Nás předstihnou? Jak špatně však usuzují!

(5) Kdo doufá, že s Bohem se setká, dočká se, neboť lhůta Boží se vskutku dostaví - a On slyšící je i vševědoucí.

(6) Ten, kdo ve víře se usilovně snaží, ten věru sám pro sebe tak činí, vždyť Bůh je soběstačný vůči lidstvu veškerému.

(7) Těm, kdož uvěřili a dobré skutky konali, těm vymažeme špatné činy jejich a odměníme je podle toho nejlepšího, co vykonali.

(8) Uložili jsme člověku být dobrý vůči rodičům; jestliže však usilují přimět tě, abys ke Mě přidružoval to, o čem nemáš žádného vědění, pak je neposlouchej! A ke Mně budete navráceni a Já vás poučím o tom, co jste dělali.

(9) Ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, ty věru uvedeme mezi svaté.

(10) Mezi lidmi jsou pak ti, kdož říkají: "Uvěřili jsme v Boha," ale když kvůli Bohu jsou pronásledováni, srovnávají zkoušku lidmi působenou s trestem Božím. Když však přijde pomoc od Pána tvého, tu věru volají: "My byli jsme s vámi!" Cožpak Bůh nezná nejlépe, co v hrudích je lidstva veškerého?

(11) A Bůh vskutku zná ty, kdož věří, a stejně dobře zná i váhavce.

(12) Ti, kdož neuvěřili, říkají těm, kdož uvěřili: "Pojďte po cestě naší a my poneseme pak vaše hříchy!" Však nepřevezmou nic z hříchů jejich, neboť jsou to lháři.

(13) Ale ponesou věru břemena svá vlastní a další břemena se svými břemeny a budou otázáni v den zmrtvýchvstání na to, co lživě si vymýšleli.

(14) A vyslali jsme již kdysi Noema k lidu jeho a zůstal mezi nimi tisíc let bez padesáti. A zachvátila je potopa, neboť byli nespravedliví.

(15) A zachránili jsme jej a jeho druhy na lodi a učinili jsme ji znamením pro lidstvo veškeré.

(16) (A vyslali jsme) Abrahama, a hle, pravil k lidu svému: "Uctívejte Boha a buďte bohabojní, to pro vás bude lepší, jste-li vědoucími.

(17) Vy místo Boha pouze modly uctíváte a lež tím vytváříte. Ti, které vedle Boha uctíváte, nemohou vám dát obživu žádnou, usilujte proto nalézt svůj příděl obživy u Boha, uctívejte Jej a buďte Mu vděční, neb k Němu pak budete navráceni."

(18) Jestliže to za lež pokládáte, tedy již národy jiné před vámi to za lež prohlašovaly. A poslovi pak přísluší jen sdělení jasné.

(19) Což neviděli, jak Bůh tvoří prvním tvořením a pak to opakuje? A to je pro Boha velmi snadné.

(20) Rci: "Cestujte po zemi a popatřte, jak On zahájil stvoření! Potom Bůh uskuteční druhé stvoření, vždyť Bůh je všemocný nad každou věcí,

(21) trestá, koho chce, a slituje se, nad kým chce, a k Němu budete přivedeni.

(22) A nemůžete uniknout zásahu Jeho ani na zemi, ani na nebi a nemáte kromě Boha ochránce ani pomocníka žádného."

(23) Ti, kdož nevěří ve znamení Boží a v setkání s Ním, nemají naději na milosrdenství Mé a jim se dostane trestu bolestného.

(24) A nebylo odpovědí lidu jeho nic jiného, než že řekli: "Zabte ho anebo jej upalte!" A zachránil jej Bůh před ohněm, a v tom věru jsou znamení pro lid věřící.

(25) I zvolal Abraham: "Vy vzali jste si věru místo Boha modly jen z lásky své společné k životu pozemskému, však později, v den zmrtvýchvstání, vy jeden druhého zapřete a vzájemně se proklínat budete, leč útočištěm vaším bude oheň pekelný a nebudete mít pomocníka žádného."

(26) A uvěřil mu Lot a pravil: "Vystěhuji se k Pánu svému, neb On věru mocný je i moudrý."

(27) A darovali jsme Abrahamovi Izáka a Jakuba a určili jsme pro potomstvo jeho prorocké poslání a Písmo. A dali jsme mu již odměnu na tomto světě, zatímco na onom světě budou věru mezi bezúhonnými.

(28) A vyslali jsme Lota, aby pravil k lidu svému: "Vy dozajista pášete takové nemravnosti, jaké nikdo z lidstva veškerého před vámi nedělal.

(29) Což budete vskutku vcházet k mužům, přepadávat na cestách a páchat skutky zavrženíhodné ve shromážděních svých?" A bylo odpovědí lidu jeho jedině to, že řekli: "Předveď nám tedy trest Boží, jsi-li pravdomluvný!"

(30) I řekl: "Pane můj, pomoz mi proti lidem pohoršení šířícím!"

(31) A když vyslanci Naši přišli k Abrahamovi se zvěstí radostnou, prohlásili: "Zahubíme obyvatele města tohoto, neboť nespravedliví byli!"

(32) Abraham namítl: "Avšak bydlí v něm Lot." Odpověděli: "Víme velmi dobře, kdo v něm žije. Zajisté zachráníme jej i rodinu jeho kromě ženy jeho, jež bude mezi těmi, kdož se opozdí."

(33) Když pak vyslanci Naši přišli k Lotovi, udělalo se mu nevolno a nevěděl si s nimi rady. I pravili: "Neboj se a nermuť se, vždyť my zachráníme tebe i rodinu tvou kromě ženy tvé, jež bude mezi těmi, kdož pozadu zůstanou.

(34) My sešleme na obyvatele města tohoto pohromu z nebes za to, že byli neřestní."

(35) A ponechali jsme je jako znamení zjevné pro lid rozumný.

(36) A vyslali jsme k Madjanovcům bratra jejich Šu´ajba a on pravil: "Lide můj, uctívejte Boha a doufejte v den poslední! A nešiřte po zemi pohoršení!"

(37) A prohlásili jej za lháře, ale postihlo je zemětřesení a nazítří zrána leželi v domech svých tvářemi k zemi.

(38) A vyslali jsme k ´Ádovcům a Thamúdovcům . . . a je vám osud jejich jasný podle příbytků jejich. Satan jim okrášlil jejich počínání a svedl je z cesty, ačkoliv byli jasně vidoucí.

(39) A podobně bylo s Qárúnem, Faraónem a Hámánem; a přišel k nim Mojžíš se zřetelnými důkazy, a ačkoliv byli na zemi domýšliví, přece nás nepředstihli.

(40) A uchvátili jsme všechny z nich za hříchy jejich; proti jedněm z nich jsme vyslali vichřici, jiní byli uchváceni křikem, další jsme dali pohltit zemí a jiné jsme pak utopili. A nebyl to Bůh, který jim ukřivdil, leč oni sami sobě ukřivdili.

(41) Ti, kdož si místo Boha vzali jiné ochránce, podobají se pavouku, který si pro sebe staví obydlí z pavučin. A ze všech obydlí zajisté obydlí pavoukovo je nejchatrnější - kéž by to jen věděli!

(42) Bůh nejlépe zná, jaké věci oni vzývají vedle Něho - a On mocný je i moudrý.

(43) My pak uvádíme podobenství tato lidem, ale pochopí je pouze rozumní.

(44) Bůh stvořil nebesa i zemi jako skutečnost vážnou a věru je v tom znamení pro věřící.

(45) Sděluj jim to, co bylo ti z Písma vnuknuto! Dodržuj modlitbu, vždyť modlitba odvrací od nemravnosti a věcí zavrženíhodných! Vzpomínání pak Boha je povinností největší a Bůh dobře ví, co děláte.

(46) Nepři se s vlastníky Písma, leda způsobem nejvhodnějším a pouze s těmi z nich, kdož nespravedliví jsou. A rcete: "Uvěřili jsme v to, co bylo sesláno nám, i v to, co bylo sesláno vám, a náš Bůh a váš Bůh jedno jsou; a my do vůle Jeho jsme odevzdáni."

(47) A takto jsme seslali Písmo i tobě; a ti, kterým jsme dali Písmo, věří v ně. A také mezi těmito zde jsou mnozí, kdož v ně věří; znamení Naše pak odmítají jedině nevěřící.

(48) Tys nepředčítal předtím z Písma žádného ani jsi žádné neopisoval pravicí svou, jinak by byli na pochybách ti, kdož za nicotné to pokládají.

(49) Nikoliv! Toto jsou znamení jasná v hrudích těch, kterým se vědění dostalo, a jen nespravedliví znamení Naše odmítají.

(50) Říkají: "Pročpak mu nebylo sesláno znamení nějaké od Pána jeho?" Odpověz: "Znamení jsou pouze u Boha a já jsem jen varovatelem zjevným."

(51) Cožpak jim nestačí, že jsme ti seslali Písmo, jež je jim sdělováno? A v tom věru je milosrdenství i připomenutí lidem věřícím.

(52) Rci: "Bůh mi zcela stačí jako svědek mezi mnou a vámi! On zná, co na nebesích je i na zemi. Ti však, kdož ve falešné uvěřili a v Boha nevěří, ti věru ztrátu utrpí."

(53) Žádají tě o uspíšení příchodu trestu; kdyby nebylo již lhůty určené, věru by je byl trest již postihl, však přijde k nim znenadání, aniž to tušit budou.

(54) Žádají tě o uspíšení příchodu trestu, zatímco peklo zajisté obklopí nevěřící.

(55) V ten den je zahalí trest shora i zdola a tehdy jim On řekne: "Okuste trest za to, co jste prováděli!"

(56) Služebníci Moji, kteří věříte! Země Má je věru rozlehlá, uctívejte Mne tedy!

(57) Duše každá smrti okusí, a potom budete k Nám navráceni.

(58) Ty, kdož věřili a zbožné skutky konali, ty ubytujeme v ráji v komnatách, pod nimiž řeky tekou, a budou tam nesmrtelní. Jak krásná bude odměna těch, kdož dobro konali,

(59) neochvějní byli a na Pána svého spoléhali!

(60) Kolik je zvířat, jež neopatřují si obživu svou, ale Bůh jim ji uštědřuje stejně jako vám - a On slyšící je i vševědoucí.

(61) Když se jich zeptáš: "Kdo stvořil nebesa a zemi a podmanil si slunce a měsíc?", odpovídají: "Bůh!" Jak se tedy mohou tak odvracet?

(62) Bůh štědře dává obživu, komu chce ze služebníků Svých, a odměřuje ji také, komu chce a Bůh věru je vševědoucí o každé věci.

(63) A když se zeptáš: "Kdo sesílá z nebe vodu, jež oživuje zemi po smrti její?", tehdy odpovídají: "Bůh." Rci: "Chvála Bohu!" Ale většina z nich nemá rozum.

(64) Tento život pozemský není leč zábava a hra, zatímco pobyt v životě budoucím je tím životem pravým - kéž by to jen věděli!

(65) A když plují na lodi, vzývají Boha a upřímně mu zasvěcují svou víru, když však je potom na souši zachrání, hle, modloslužebníky se stávají,

(66) aby ukázali svůj nevděk za to, co jsme jim dali, a aby si jen užívali - však záhy se dozví!

(67) Což nevidí, že jsme učinili z města tohoto posvátný okrsek bezpečný, zatímco lidé okolo jsou olupováni? Chtějí snad věřit ve falešné a nevěřit v dobrodiní Boží?

(68) Kdo je nespravedlivější než ten, kdo si proti Bohu lži vymýšlí anebo prohlašuje pravdu, když k němu přišla, za lež? Což nebude peklo útulkem pro nevěřící?

(69) Ty, kdož k vůli Nám se usilovně snaží, ty věru povedeme po cestách Svých. A Bůh zajisté je s těmi, kdož dobro konají.