Part 30
An-Naba
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Nač se vzájemně
vyptávají?
(2) Na zvěst nesmírnou,
(3) o níž se mezi sebou
přou.
(4) Však pozor, záhy
poznají,
(5) a znovu: však pozor, záhy
poznají!
(6) Což zemi jsme jak lože
nerozprostřeli
(7) a hory jejími podpěrami
neučinili?
(8) A v párech jsme vás
stvořili
(9) a spánek váš
učinili přestávkou
(10) a noc pokrývkou
(11) a den pro získání
obživy jsme vám stanovili
(12) a nad vámi sedm pevných
postavili
(13) a lampu oslňující
tam umístili.
(14) A z mračen déšť
vytlačujících jsme vodu v hojnosti seslali vám,
(15) abychom z ní dali vyrůst
obilí a rostlinám
(16) i hustě zarostlým
zahradám.
(17) Den rozhodnutí věru
přijde v čase určeném;
(18) v ten den na pozoun bude zatroubeno a
v zástupech dostavíte se
(19) a nebe se otevře a branami stane
se
(20) a hory se do pohybu dají a budou
přeludem.
(21) A peklo bude věru na
číhané,
(22) útulek pro vzpurné,
(23) a v něm zůstanou věky
celé
(24) a chládku tam neokusí
ani nápoje
(25) kromě vody vroucí a
hnijící,
(26) což odměnou bude
odpovídající.
(27) Vždyť oni v
zúčtování nedoufali
(28) a za výmysl Naše
znamení lživě prohlašovali,
(29) však spočítali jsme
věc každou a pořídili záznam.
(30) "Ochutnejte! Nic než trest
dnes nepřidáme vám!"
(31) Pro bohabojné však je
místo blažené,
(32) zahrady a sady révy vinné,
(33) dívky s plnými
ňadry, věkem s nimi stejné,
(34) a poháry po okraj
naplněné.
(35) Neuslyší tam plané
tlachání ani žádné lhaní,
(36) odměnou od Pána tvého dar
to dobře rozpočtený!
(37) Od Pána nebes a země a
všeho, co mezi nimi je, Milosrdného, svolené k promluvě nedostanou
(38) V den, kdy duch a andělé
stát v řadě budou, nehovoříce - kromě
těch, jimž Milosrdný to povolí a kteří jen
pravdu pronesou.
(39) Tento den skutečností je a
kdo chce, nechť připraví si k Pánu svému cestu;
(40) a věru varování
jsme vám již dali o blízkém trestu v den, kdy
člověk spatří, co rukama svýma předtím
učinil, a kdy nevěřící zvolá: "Ach,
kéž bych jen prachem byl!"
An-Naazi'aat
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Při silou
vytrhujících,
(2) při čile
prohánějících,
(3) při plavně se nesoucích,
(4) při usilovně se
předbíhajících,
(5) při rozkazy
uspořádávajících!
(6) V den, kdy rozezní se
znějící
(7) a přijde po ní
následující,
(8) v ten den se všechna srdce
rozbuší
(9) a zraky jejich se hanbou
zkruší!
(10) Říkají:
"Což vskutku budeme vráceni v stav původní,
(11) až staneme se kostmi
zpráchnivělými?"
(12) A připojí: "To
věru návrat byl by záhubný!"
(13) A ozve se jen zvuk jediný,
(14) a hle, octnou se bdící
na zemi!
(15) Zdaž donesla se ti o
Mojžíšovi zpráva,
(16) když Pán jeho naň
zavolal v údolí posvátném Tuwá:
(17) "K Faraónovi se vydej, neb
on věru zpupným se projevil,
(18) a rci mu: "Což se
nepatří, aby ses očistil
(19) a já abych tě dovedl k
Pánu tvému a ty se Ho bál?"
(20) A znamení
největší mu ukázal,
(21) však ten za lež je
prohlásil a neposlušný byl,
(22) pak zády se otočil a
pryč pospíšil
(23) a lidi své si shromáždil a
pak prohlásil:
(24) "Já vaším
pánem jsem nejvyšším!"
(25) A učinil jej Bůh na onom i
tomto světě trestem varovným,
(26) a pro toho, kdo naplněn je
bázní, to věru bude poučením!
(27) Jste
obtížnější pro stvoření vy, anebo
nebe? On je vystavěl,
(28) v klenbu je vyzvedl a vhodně
vyrovnal,
(29) temnotou noc jeho zahalil a jasu
dennímu z něho vzejít dal
(30) a zemi posléze rozprostřel,
(31) a aby voda i pastviny na ní vzešly,
způsobil
(32) a také hory tam zakotvil,
(33) aby užitek v tom pro vás i
vaše stáda byl.
(34) A až nadejde ten převrat
nesmírný
(35) v den, kdy člověk si
vzpomene na všechno své snažení,
(36) tehdy předvedeno bude peklo tomu,
kdo uvidí.
(37) Ti, kdož vzpurní byli
(38) a život pozemský si
oblíbili,
(39) těm věru peklo za
útulek připravili.
(40) Však ten, jenž
postavení Pána svého se bál a duši svou před
vášní spasil,
(41) ten věru v zahradě rajské
svůj bude mít azyl.
(42) Budou se tě na Hodinu, a kdy
má nastat, ptát;
(43) proč ty máš se
vlastně o ní zmiňovat?
(44) Vždyť Pánu tvému
patří lhůta její konečná!
(45) Ty jen varovatelem jsi toho, jenž
obavu z ní má.
(46) A v den, kdy spatří ji,
bude se jim zdát, jako by v hrobech svých víc než
večer či jitro nestrávili.
Abasa
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Zakabonil se a odvrátil,
(2) že slepec se na něho
obrátil.
(3) Co můžeš
vědět? Snad on chtěl se očistit
(4) či připomenutí
vyslechnout, a prospěšné mu to mohlo být.
(5) Však pokud o boháče jde,
(6) o něho ty se
zajímáš,
(7) a že neočišťuje
se, nic nedbáš!
(8) O toho však, kdo
spěchá k tobě pln snahy
(9) a jat z Boha obavami,
(10) o toho ty zájem
nemáš!
(11) Tak ne! Vždyť toto je
připomenutí
(12) a kdokoliv chce, nechť na ně
si vzpomene
(13) psané na svitcích
úctyhodných,
(14) povznesených a
očištěných,
(15) rukama písařů
(16) vznešených,
neposkvrněných.
(17) Nechť zhyne ten člověk!
Ach, jak je nevděčný!
(18) Z čeho jej Pán jeho
stvořil?
(19) Z kapky semene jej stvořil a osud
jeho určil
(20) a pak cestu mu ulehčil,
(21) potom zemřít jej
nechá a do hrobu ho vložit dá
(22) a posléze, až zachce se mu, z
mrtvých vstát mu dá.
(23) Však pozor! Člověk
ještě nesplnil, co Pán jeho mu poručil!
(24) Nechť člověk pohlédne
na svou potravu
(25) a na to, jak spustili jsme vody
záplavu
(26) a jak v zemi jsme dali puknout
trhlinám
(27) a z nich vyrůst
obilovinám,
(28) vinné révě a travinám,
(29) olivovníku a datlovým
palmám,
(30) hustým zahradám,
(31) ovoci i pastvinám
(32) v užitek vašim
stádům i vám.
(33) A až nastane třesk
ohlušující,
(34) v ten den prchne člověk od
bratra svého,
(35) matky své i otce svého,
(36) družky své i synů
svých,
(37) neboť každý
člověk v ten den bude mít práci sám se sebou
jen.
(38) V ten den budou tváře
zjasněné,
(39) rozesmáté a veselé,
(40) v ten den budou i tváře
jak prach šedivé
(41) a chmurou pokryté
(42) - to věru budou
nevěřící, ti hříšníci!
At-Takwir
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Až slunce bude svinuto,
(2) až hvězdy pohasnou,
(3) až hory se z místa pohnou,
(4) až březí velbloudice
bude zanedbána
(5) a divoká zvířata
shromážděna,
(6) až moře se
povaří
(7) a duše až se
spáří,
(8) až zaživa
pohřbená bude tázána,
(9) pro jakou vinu byla utracena,
(10) až svitky budou rozvinuty
(11) a nebe bude staženo
(12) a peklo rozpáleno
(13) a zahrada rajská
přiblížena,
(14) tehdy duše každá, co
vykonala, pozná!
(15) Hle, přísahám
při planetách zpět se vracejících,
(16) spěchajících a
mizejících,
(17) při noci, když v temno se
halí,
(18) při jitru, když dechu
nabírá,
(19) že toto věru slova jsou
posla vznešeného,
(20) silou vládnoucího u
Pána trůnu mohutného,
(21) poslušnost
nalézajícího a spolehlivého!
(22) Váš druh není
džiny posedlý blázen
(23) a vskutku jej viděl na obzoru
jasném -
(24) a není skoupý o nepoznatelném!
(25) A nejsou to slova satana prokletého!
(26) Kam tedy odcházíte?
(27) Vždyť toto
slouží jen lidstvu k připomenutí,
(28) těm z vás, kdo
přejí si po stezce přímé jíti.
(29) Však přát si toho
nebudete, pokud Bůh, Pán lidstva veškerého, nebude
chtíti!
Al-Infitaar
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Až se nebe rozpukne,
(2) až se hvězdy
rozptýlí,
(3) až se moře rozlijí,
(4) až se hroby
převrátí,
(5) pak pozná duše
každá, co učinila zavčas a co zmeškala.
(6) Člověče, co
zmýlilo tě o laskavém Pánu tvém,
(7) jenž stvořil
tě,vyrovnal a souměrnost ti dal
(8) a v oné podobě tě
složil, již si přál?
(9) Pozor však, vždyť vy
nazýváte den soudný výmyslem!
(10) Nad vámi věru
strážcové dozírají,
(11) zapisovatelé vznešení,
(12) kteří o činech vašich
dobře vědí!
(13) Čistí zajisté ve slastech
budou,
(14) zatímco
hříšníci do ohně půjdou,
(15) v němž budou hořet v
den soudný,
(16) a z něho vzdálit se moci
nebudou.
(17) Víš ty vůbec, co je
to soudný den?
(18) A znovu: víš ty
vůbec, co je to soudný den?
(19) Den, kdy žádná
duše nezmůže nic pro duši jinou a kdy rozhodnutí
bude patřit Bohu jen!
Al-Mutaffifin
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Běda těm, kdo míru
zkracují,
(2) kteří když jim je
měřeno plnou míru od lidí žádají,
(3) však když pro druhé
měří či váží, ztrátu jim
působí!
(4) Což si myslí, že
nebudou vzkříšeni
(5) pro den nesmírný,
(6) pro den, kdy lidé před
Pána vesmíru předstoupí?
(7) Však pozor, vždyť
věru kniha hříšníků je v
Sidždžínu!
(8) Víš ty vůbec, co je
to Sidždžín?
(9) Kniha označkovaná!
(10) Běda v ten den těm,
kdož za lež prohlašují
(11) a za výmysl den soudný
pokládají!
(12) Nepokládá jej za
výmysl nikdo kromě všech protivníků
hříšných,
(13) kteří - když jsou jim
přednášena Naše znamení -
říkají: "To jsou povídačky
starých!"
(14) Však pozor! Naopak srdce jejich
zrezivěla od toho, co si vysloužila.
(15) Však pozor! Věru že
budou v ten den od svého Pána odděleni závěsem
(16) a potom budou hořet v ohni
pekelném
(17) a posléze jim bude řečeno:
"Hle, zde máte, co nazývali jste výmyslem!"
(18) Však pozor! Vždyť
věru kniha zbožných je v ´Illijún!
(19) Víš ty vůbec, co je
to ´Illijún?
(20) Kniha označkovaná,
(21) na vlastní oči ji
spatří ten, kdo k Pánu bude přiblížen.
(22) A zbožní vskutku budou ve
slastech,
(23) na pohovkách ležíce
se budou rozhlížet.
(24) Na jejich tvářích
uzříš svěžest slastí,
(25) napájeni budou vínem
silným, zapečetěným
(26) z pižma pečetí - o to
nechť soutěží ti, kdož soutěží -
(27) s vodou Tasnímu
smíseným,
(28) pramene, z něhož pijí
jen přiblížení.
(29) Věru že se
hříšníci posmívali těm, kdož
uvěřili,
(30) a když je míjeli;
vzájemně na sebe pomrkávali,
(31) a když se ke svým
rodinám vrátili, smích si tropili,
(32) a když je viděli, volali:
"Věru jsou to zbloudilí!",
(33) A přec nebyli posláni k
věřícím, aby je střežili.
(34) Dnes však se
nevěřícím posmívají ti, kdož
věřili,
(35) a na pohovkách
ležíce se rozhlížejí.
(36) Dostalo se
nevěřícím odměny za to, co činili?
Al-Inshiqaaq
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Až se nebe
rozštěpí
(2) a uposlechne Pána svého a své
povinnosti zadost učiní,
(3) až se země zarovná
(4) a vyvrhne, co v ní je, a bude
prázdná
(5) a uposlechne Pána svého a své
povinnosti zadost učiní
(6) Člověče, věru se
usilovně snažíš o Pána svého a vskutku s Ním
dojde k setkání
(7) Komu bude kniha jeho dána do
pravice,
(8) tomu zúčtováno bude
počtem snadným
(9) a on radostně se
navrátí k lidem svým.
(10) A ten, jemuž za záda bude
kniha jeho dána,
(11) ten volat bude po zničení
(12) a plát bude ve
šlehajícím plameni.
(13) Žil věru s rodinou svou v
radosti na zemi,
(14) a že k Bohu se
nenavrátí, se domníval.
(15) Ba nikoliv! Vždyť Pán
jeho jej pozoroval!
(16) Hle,přísahám
při soumraku,
(17) při noci a při tom, co
zahaluje,
(18) a při měsíci,
když vchází do úplňku,
(19) že vskutku stoupat budete
stupeň po stupínku!
(20) Co je jim tedy, že
nevěří
(21) a k zemi se nevrhají, když
Korán jim přednášejí?
(22) Ba co víc, ti, kdož
nevěří, za lživý jej prohlašují.
(23) Však Bůh nejlépe ví,
co skrývají!
(24) Ohlas jim zvěst radostnou o
trestu bolestném, jenž stihne je -
(25) kromě těch, kdož
uvěřili a zbožné skutky konali, a těm
náleží odměna, jež se neupomíná.
Al-Burooj
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Při nebi souhvězdí
plném,
(2) při dni slíbeném,
(3) při svědkovi a
dosvědčeném!
(4) Byli zabiti lidé příkopu,
(5) ohně stále živeného
palivem!
(6) Zatímco okolo seděli,
(7) jsouce svědky toho, co s
věřícími dělali,
(8) a pouze za to se jim mstili, že v
Boha mocného, chváleného uvěřili,
(9) jenž nad nebesy a zemí
kraluje - a Bůh svědkem každé věci je!
(10) Věru těm, kdož
věřící muže a ženy pokoušeli a potom
pokání nekonali, těm muka pekelná i trest
spalující připravili,
(11) však pro ty, kdož
uvěřili a zbožné skutky konali, pro ty jsou zahrady,pod
nimiž řeky tekou, určeny - a to věru úspěch
bude nesmírný.
(12) Úder Pána tvého vskutku
bude mohutný,
(13) On je ten, jenž vzniknout
všemu dává a návrat působí,
(14) On
odpouštějící je, láskyplný,
(15) Pán trůnu slavený,
(16) uskutečňovatel toho, co jemu
se zlíbí.
(17) Doneslo se ti
vyprávění o vojscích,
(18) o Faraónovi a
Thamúdovcích?
(19) Však přesto ti, kdož
nevěří, za lež to prohlašují stále,
(20) zatímco Bůh za jejich
zády je obkličuje!
(21) Vždyť toto je Korán
chvályhodný,
(22) na desce dobře střežené
napsaný!
At-Taariq
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Při nebi a hvězdě
nocí putující!
(2) Víš ty vůbec, co je
to hvězda nocí putující?
(3) Hvězda pronikavě
zářící.
(4) A věru duše
každá nad sebou strážce má!
(5) Z čeho byl stvořen, nechť
člověk posoudí!
(6) Stvořen byl z
vystříknuté tekutiny,
(7) jež z místa mezi bedry a
žebry proudí.
(8) Bůh zajisté je schopen k
životu jej navrátit
(9) v den, kdy taje budou zkoumány
(10) a kdy člověk nebude ani
sílu, ani pomocníka mít.
(11) Při nebi návratů
plném,
(12) při zemi rozpuklin plné!
(13) Věru že toto je slovo
rozhodné
(14) a není řečeno jen
žertem.
(15) Tito lidé věru strojí
úklad,
(16) však já rovněž
chystám lest!
(17) Jen poshov
nevěřícím a krátký jim popřej
odklad!
Al-A'laa
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Oslavuj jméno Pána svého
nejvyššího,
(2) jenž vše stvořil a
vyrovnal,
(3) každý osud
předurčil a usměrnil,
(4) jenž pastviny k životu
vyvolal
(5) a potom je v pěnu zčernalou
přeměnil!
(6) Naučíme tě
přednášet a nezapomeneš nic z věci té,
(7) leda co Bůh bude chtít - a
On zná zjevné i skryté -
(8) a ulehčíme ti
přístup k věci snadné!
(9) Připomínej,
vždyť připomenutí je užitečné!
(10) A kdo Boha se bojí, ten na
ně si vzpomene,
(11) však odvrátí se od
něho jen bídník nejhorší,
(12) jehož spalovat bude oheň
největší,
(13) v něm potom nezemře ani
nebude žít.
(14) Prospívat naopak bude ten, kdo
je očištěn
(15) a jméno Pána svého
vzpomíná a modlitbu koná.
(16) Vy však přednost životu
pozemskému dáváte,
(17) ač život budoucí
lepší a trvalejší máte.
(18) Toto vskutku je psáno ve
svitcích dřívějších,
(19) svitcích Abrahamových a
Mojžíšových.
Al-Ghaashiya
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Dostalo se ti zvěsti o
hodině zahalující?
(2) V ten den budou tváře
jedněch zahanbené,
(3) ustarané a ztrhané,
(4) a hořet budou v ohni
planoucím
(5) napájeny pramenem
vroucím;
(6) jen bodláčí trnité
tam za stravu budou mít,
(7) z něhož se netloustne a
jímž hlad nelze utišit.
(8) A v ten den budou tváře
jiných blažené,
(9) úsilím svým
potěšené,
(10) v zahradě vyvýšené,
(11) kde neuslyší
tlachání plané;
(12) v ní prameny jsou
proudící
(13) a pohovky zvýšené
(14) a poháry rozestavené
(15) a podušky v řadách
vyrovnané
(16) a drahé koberce rozprostřené.
(17) Což neuvažují o tom,
jak stvořeni byli velbloudi,
(18) jak nebesa byla zdvižena,
(19) jak pohoří byla
vztyčena,
(20) jak země byla rozprostřena?
(21) Připomínej,
vždyť tys pouze ten, jenž připomíná,
(22) a nejsi nad nimi ten, jenž
zaznamenává,
(23) leda toho, kdo odvrací se a
nevěří,
(24) a toho Bůh trestem
nejtěžším udeří!
(25) K Nám věru
míří jejich návrat
(26) a Nám pak budou
účty své skládat!
Al-Fajr
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Při úsvitu
(2) a při nocích deseti
(3) a při spárovaném a
jedinečném
(4) a při noci, když
ubíhá!
(5) Což není v tom pro
člověka rozvážného přísaha?
(6) Neviděls, co učinil
Pán tvůj ´Ádovcům
(7) Iramu,jenž proslul sloupy
svými,
(8) jimž nic podobného nebylo
stvořeno v žádné zemi,
(9) a kmeni Thamúd,jenž
skály v údolí prorážel,
(10) a Faraónovi, který na
kůly narážel,
(11) a těm, kdož v zemích
vzpurní byli
(12) a pohoršení v nich pak
šířili?
(13) Však Pán tvůj proti
nim důtky trestající rozpoutal,
(14) neb Pán tvůj
neustále na číhané stál.
(15) Co člověka se
týče,když Pán jeho jej zkoušce podrobuje a
štědrosti a dobrodiním jeho zahrnuje, pak on
hovoří: "Pán můj mi poctu prokazuje.
(16) Když naopak jej
zkouší tím, že příděl obživy mu
odměřuje, pak on hovoří: "Pán můj
mě ponižuje."
(17) Však pozor! Vždyť vy
sirotky nectíte,
(18) ani k nakrmení nuzných
se navzájem nevybízíte
(19) však dědictví
slabých nenasytně pohlcujete
(20) a jen bohatství v lásce
vášnivé máte.
(21) Však pozor! Až země
bude rozdrcena ranou za ranou
(22) a přijde Pán tvůj i
andělé, řada za řadou,
(23) a až v ten den bude peklo
předvedeno,tehdy si člověk připomene - však co bude mu
připomínání platno?
(24) I zvolá: "Kéž bych
měl na život budoucí něco předem
připraveno!"
(25) V ten den takovým trestem
nebude nikdo potrestán
(26) a nikdo takovými okovy
spoután!
(27) A ty, duše
usmířená,
(28) vrať se k Pánu svému v
zalíbení a spokojená!
(29) Vstup mezi služebníky mé
(30) a vejdi do zahrady mé!
Al-Balad
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Hle, přísahám
při tomto městě
(2) - ty volně si žiješ v
tomto městě -
(3) při otci a tom, co zplodil,
(4) že člověka jsme
věru ke strastem stvořili!
(5) Počítá snad,
že nikdo proti němu nic nezmůže,
(6) když říká:
"Bohatství obrovské jsem strávil."
(7) Domnívá se snad, že
nikdo jej nespatřil?
(8) Což dvě oči jsme mu
nedali
(9) a jazyk a dva rty
(10) a na dvě stezky jsme jej
neuvedli?
(11) A přece se nepustil po stezce
vzhůru vedoucí.
(12) Víš ty vůbec, co je
to stezka vzhůru vedoucí?
(13) Otroka propuštění
(14) či v den hladu nakrmení
(15) sirotka příbuzného
(16) či chudáka nouzí trpícího,
(17) a také být z těch,
kdož uvěřili a k neochvějnosti a soucitu se
vzájemně nabádají:
(18) to budou lidé po pravici
stojící,
(19) zatímco ti, co ve
znamení naše nevěřili, to budou lidé po levici
stojící
(20) a nad nimi plát bude oheň
uzavírající!
Ash-Shams
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Při slunci a jeho jasu,
(2) při měsíci,když
je následuje,
(3) při dni, když je odhaluje,
(4) při noci, když je zahaluje,
(5) při nebi a při tom, kdo je
vystavěl,
(6) při zemi a při tom, kdo ji rozprostřel,
(7) při duši a při tom, kdo
dal jí vyrovnanost
(8) a vdechl jí
hříšnost i bohabojnost!
(9) Kdo ji očistí, ten
jistě vydělá,
(10) a kdo ji zanedbá, ten
jistě prodělá.
(11) Ve vzpurnosti své obvinili
Thamúdovci (proroka svého) ze lži,
(12) když bezbožník
největší povstal mezi nimi.
(13) A pravil jim posel Boží:
"(Nedotýkejte se) velbloudice Boží a nechte ji
napít!"
(14) Však za lháře jej
prohlásili a (velbloudici) podřízli.Pán jejich je pak za
jejich hříchy zahubil a se zemí je srovnal,
(15) aniž se následků toho
obával.
Al-Lail
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Při noci,
když temnem zahaluje,
(2) při dni,
když v slávě se objevuje,
(3) při tom,
jenž stvořil mužské i ženské pohlaví,
(4)
rozdílné je věru vaše snažení!
(5) Co
týče se toho, jenž rozdával a Boha se bál
(6) a za pravdivou
nejkrásnější odměnu pokládal,
(7) tomu
usnadníme přístup ke snadnému.
(8) Však co
se týče toho, kdo lakotil a za soběstačného se
vydával
(9) a
nejkrásnější odměnu za lež pokládal,
(10) tomu
ulehčíme přístup do nesnází,
(11) a co
pomůže mu jmění jeho, až dořítí
se do své zkázy?
(12) Nám
věru přísluší správné vedení,
(13)
Vždyť Nám patří život první i
poslední!
(14) Já
varuji vás před ohněm jasně
šlehajícím,
(15) v
němž hořet bude jen ten nejbídnější,
(16) jenž za
lež to pokládal a zády se obracel.
(17) Však
vzdálen bude od něho bohabojný,
(18) jenž ze
jmění svého dával,aby čistým se stal,
(19) a
dobrodiní neprokazoval jen proto, aby byl odměněn,
(20) leč jen z
touhy po tváři Pána svého nejvyššího to konal.
(21) A ten
věru bude spokojen.
Ad-Dhuhaa
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Při denním jasu
(2) a při noci, když je
tichá,
(3) Pán tvůj tě neopustil
ani tebou nepohrdá!
(4) A bude pro tebe poslední
věru lepší než první
(5) a Pán tvůj tě zajisté
obdaří k tvému uspokojení.
(6) Což nenašel tě jako
sirotka - a v útulek tě nepřijal?
(7) Bloudícím tě nalezl
- a správnou cestu ti ukázal,
(8) nuzákem tě nalezl - a
bohatství ti věru dal!
(9) Co sirotka se týče,toho
neutiskuj,
(10) co žebráka se
týče, toho neodstrkuj,
(11) však o dobrodiní
Pána svého jiným vypravuj!
Ash-Sharh
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Což jsme ti hruď tvou
neotevřeli
(2) a nesňali s tebe tvé
břemeno,
(3) jež záda tvá tak
tížilo,
(4) a pověst tvou jsme do
výše nezvedli?
(5) Vždyť se strastmi i
úleva přichází,
(6) věru že se strastmi i
úleva přichází!
(7) A až se uvolníš, pak
dál se namáhej
(8) a k Pánu svému v touze
spěj!
At-Tin
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Při hoře Fíkovníku
a hoře Stromu olivového,
(2) při hoře Sinaji,
(3) při tomto bezpečném
území!
(4) Stvořili jsme věru
člověka v postavě nejkrásnější
(5) a pak jsme jej svrhli tam, kde z
bídných jsou nejbídnější,
(6) kromě těch, kdož
uvěřili a zbožné skutky konali - a jim náleží
odměna, jež se neupomíná.
(7) Co potom dovoluje, aby tě
prohlašovali za toho, kdo lže o soudu posledním?
(8) Což Bůh není ze
soudců všech nejmoudřejší?
Al-Alaq
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Přednášej ve jménu
Pána svého, který stvořil,
(2) člověka z kapky
přilnavé stvořil!
(3) Přednášej,
vždyť Pán tvůj je nadmíru štědrý,
(4) ten, jenž naučil perem,
(5) naučil člověka, co
ještě neznal.
(6) Však pozor, člověk
vzpurným se stává,
(7) neb za soběstačného se
pokládá,
(8) však věru k Pánu
tvému (vše)
svůj návrat má!
(9) Co soudíš o tom, jenž
zabraňuje
(10) služebníkovi, když se
modlí?
(11) Soudíš, že na
správné cestě dlí
(12) či bohabojnost přikazuje?
(13) Co soudíš o
něm,jestliže odvrací se a ze lži obviňuje?
(14) Což neví, že Bůh
(jej)
vskutku pozoruje?
(15) Však pozor, nepřestane-li,
tedy jej věru chytíme za jeho kštici,
(16) tu kštici prolhanou a
hříšnou!
(17) Pak ať svolává si
svůj klan,
(18) my přivoláme si
stráž pekelnou!
(19) Však pozor, neposlouchej ho,
leč padni na tvář svou a (k
Bohu) se přibliž!
Al-Qadr
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Vskutku jsme jej seslali v noci
Úradku.
(2) Víš ty vůbec, co je
to noc Úradku?
(3) Noc Úradku než
tisíc měsíců je lepší,
(4) v ní podle Pána svého
dovolení andělé a duch sestupují kvůli každému
zjevení.
(5) A až do východu
jitřních červánků je mír v ní.
Al-Bayyina
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Ti, kdož z vlastníků
Písma a z modloslužebníků jsou
nevěřícími, se nezačali uvolňovat, pokud k
nim nepřišel důkaz jasný,
(2) posel od Boha, jenž
přednášel jim listy očištěné,
(3) obsahující Písmo
nezměnitelné.
(4) A nerozdělili se ti, jimž
bylo dáno Písmo,leč až poté, co k nim přišel
důkaz jasný.
(5) A přitom jim bylo pouze
poručeno, aby uctívali Boha,zasvěcujíce mu
upřímně svou víru jako hanífové, aby
dodržovali modlitbu a dávali almužnu - a toto je
náboženství neměnné.
(6) A věru ti, kdož jsou
nevěřící z vlastníků Písma a z
modloslužebníků, přijdou do ohně pekelného a budou v
něm nesmrtelní, a to jsou ti nejhorší ze všech
stvoření!
(7) Avšak ti, kdož
uvěřili a zbožné skutky konali, to jsou ti nejlepší
ze všech stvoření.
(8) Odměnou jejich u Pána
jejich budou zahrady Edenu, pod nimiž řeky tekou a v nichž
zůstanou navěky nesmrtelní. Bůh v nich nalezne
zalíbení a i oni v Něm naleznou zalíbeni, a toto
údělem bude toho, kdo Pána svého se bojí.
Az-Zalzala
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Až se země bude
otřásat svým zemětřesením,
(2) až země svá
břemena vyvrhne,
(3) člověk se zeptá:
"Co se s ní děje?"
(4) V ten den bude země
vyprávět své děje
(5) podle toho, jak jí to
Pán tvůj vnukne.
(6) V ten den se lidé vynoří v
houfech, aby jim byly ukázány jejich činy.
(7) A kdo učinil dobra jen za
váhu prášku, uzří je,
(8) a kdo učinil zla jen za váhu
prášku, uzří je.
Al-Aadiyaat
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Při
pádících, odfrkujících,
(2) jiskry
vykřesávajících,
(3) za jitra se
vynořujících,
(4) oblaka prachu v něm
zviřujících
(5) a do středu tlupy
vtrhujících!
(6) Vůči svému Pánu
člověk vskutku nevděčný je,
(7) a dokonce sám to
dosvědčuje.
(8) Horlivý však je věru
v lásce k majetku!
(9) Cožpak neví, že
až bude to, co je v hrobech, převráceno
(10) a to, co v hrudích je,
odhaleno,
(11) Pán jejich v ten den dokonale o
nich bude zpraven?
Al-Qaari'a
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1)
Roztříštění!
(2) Co je to
roztříštění?
(3) Víš ty vůbec, co je
to roztříštěni?
(4) V ten den budou lidé jak můry
rozptýlené
(5) a hory podobat se budou rozcupované
vlně.
(6) Tehdy ten, jehož skutků
váha bude těžká,
(7) se octne v blaženém
žití,
(8) zatímco ten, jehož
skutků váha bude lehká -
(9) Propast bude jeho mátí.
(10) Víš ty vůbec, co je
to Propast?
(11) Oheň planoucí!
At-Takaathur
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Vy rádi v
rozmnožování jmění soupeříte,
(2) pokud hroby
nenavštívíte.
(3) Však pozor! Brzy poznáte!
(4) A znovu pozor! Brzy poznáte!
(5) Však pozor! Kéž
zřetelným poznáním poznáte,
(6) a věru oheň planoucí
uzříte
(7) a potom vskutku okem jistým jej
spatříte
(8) a posléze v ten den na blahobyt
tázáni budete!
Al-Asr
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Při osudu!
(2) Věru že člověk
spěje v záhubu!
(3) Kromě těch, kdož
uvěřili a zbožné skutky konali a vzájemně se k
pravdě a neochvějnosti nabádali.
Al-Humaza
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Běda každému
pomlouvači, jenž na cti utrhá,
(2) který bohatství
hromadí a stále je počítá,
(3) a že jmění jeho jej
učiní nesmrtelným, se domnívá!
(4) Pozor však, vždyť
věru bude uvržen do Drtící!
(5) Víš ty vůbec, co je
to Drtící?
(6) Boží oheň
zažehnutý,
(7) až k srdcím
šlehající
(8) a nad nimi se v klenbu
pojící
(9) a jak sloupy protažené
stojící.
Al-Fil
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Neviděls,jak naložil
Pán tvůj s lidmi slona?
(2) Což neobrátil úklad
jejich ve zmatky
(3) a neposlal na ně v hejnech
ptáky,
(4) kteří po nich vrhali
oblázky z hlíny pálené,
(5) a učinil, že
podobnými byli slámě ohryzané?
Quraish
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Pro soudržnost
Kurajšovců,
(2) pro soudržnost jejich, když
připravuji zimní a letní karavanu,
(3) nechť slouží
chrámu tohoto Pánu,
(4) jenž nasytil je a ochránil
před hladem
Al-Maa'un
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Co soudíš o tom, jenž
nazývá náboženství lží?
(2) To je ten, jenž sirotka
odhání
(3) a k nakrmení chudáka
nepobízí.
(4) Běda těm, kdož při
modlení
(5) modlitbu svou se nestarají,
(6) kteří chtějí
být jen viděni
(7) a dávat podporu
odmítají.
Al-Kawthar
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Hojnosti, dali jsme ti věru plnou
míru,
(2) modli se proto k svému Pánu a
přinášej mu obětinu!
(3) Vždyť ten, jenž
nenávidí tě,bez mužských potomků je
věru!
Al-Kaafiroon
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Rci: "Nevěřící!
(2) Já nebudu uctívat to, co
vy uctíváte,
(3) a vy nejste ctitelé toho, co já
uctívám,
(4) a já nejsem ctitelem toho, co
vy jste uctívali,
(5) a vy neuctíváte to, co
já uctívám.
(6) Vy máte své
náboženství a já své náboženství
mám."
An-Nasr
Madinan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Až vítězná
pomoc Boží přijde, až spěch se dostaví
(2) a uvidíš lidi vstupovat
houfně v náboženství Boží,
(3) pak oslavuj chválou Pána
svého a pros jej o odpuštění,vždyť On věru ke
kajícníku je milostivý!
Al-Masad
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Zhyňte obě ruce Abú
Lahaba,a zhynul již i on!
(2) A nebylo mu k ničemu
jmění jeho ani to, co si vysloužil,
(3) však hořet bude v ohni plném
plamenů on
(4) i žena jeho, jež
dříví palivové nosí
(5) a jíž kol hrdla provaz z
vláken palmových visí.
Al-Ikhlaas
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Rci: "On Bůh je
jedinečný,
(2) Bůh sám o sobě
věčný.
(3) Neplodil a nebyl zplozen
(4) a není nikoho, kdo je mu
roven."
Al-Falaq
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Rci: "Utíkám se v
ochranu Pána záře jitřní
(2) před zlem Jeho
stvoření,
(3) před zlem temnoty, když se
šíří,
(4) před zlem žen, jež do
uzlů prskají,
(5) před zlem
závistníka, když závidí!"
An-Naas
Makkan
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.
(1) Rci: "Utíkám se v
ochranu Pána lidí,
(2) vládce lidí,
(3) Boha lidí,
(4) před zlem našeptavače
pokradmého,
(5) jenž našeptává
do hrudi lidí,
(6) ať již je z džinů
či z lidí!"