Part 17

Al-Anbiyaa

Makkan

Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.

(1) Přibližuje se k lidem zúčtování jejich, zatímco lhostejně se odvracejí,

(2) a kdykoliv jim od Pána jejich nové připomenutí přijde, jen jako v zábavě mu naslouchají

(3) s výsměchem v srdcích. A ti, kdož nespravedliví jsou, tajně se domlouvají: "Což není on jen smrtelník vám podobný? Cožpak se chcete podílet na kouzelnictví, přestože oči máte vidoucí?"

(4) Rci: "Pán můj dobře zná řeči na nebesích i na zemi, On slyšící je i vševědoucí."

(5) Však naopak oni hovoří: "To jsou jen sny popletené či spíše on sám si to vymyslil, ba věru on básníkem je! Ať tedy předloží znamení, s jakými byli vysláni proroci staří!"

(6) Neuvěřilo před nimi žádné město, a zahubili jsme je. Uvěří snad nyní tito?

(7) A poslali jsme před tebou pouze muže, jimž vnuknutí jsme dali. Zeptejte se tedy lidí, jimž dostalo se připomenutí, nevíte-li!

(8) A nedali jsme těmto prorokům těla, jež by pokrmy nejedla, a ani nesmrtelní nebyli.

(9) Potom jsme splnili slib jim daný a zachránili jsme je i ty, jež jsme chtěli, zatímco přestupníky jsme zahubili.

(10) A nyní jsme vám již Písmo seslali, v němž pro vás je připomenutí - což to nepochopíte?

(11) A kolik jsme vyvrátili měst, jež byla nespravedlivá, a po nich vzniknout jsme národům jiným dali!

(12) A jakmile pocítili přísnost Naši, prchat z měst se jali.

(13) "Neprchejte, ale raději se vraťte k přepychu, v němž jste žili, a do příbytků svých - možná že o vydání počtu požádáni budete!"

(14) A odpověděli: "Běda nám, my věru byli jsme nespravedliví!"

(15) A nepřestalo toto volání jejich, dokud jsme je jak obilí neskosili a životy jejich nezhasili.

(16) My nebesa a zemi a vše, co je mezi nimi, jsme pro zábavu nestvořili;

(17) kdybychom se byli chtěli pobavit, našli bychom si zábavu u Sebe, kdybychom už tak učinit zamýšleli.

(18) Naopak My pravdu proti falši mrštíme, a roztříští ji, a hle, ona se rozplyne; však běda vám za to, co lživě Bohu připisujete!

(19) Jemu náleží všichni, kdož na nebesích jsou a na zemi; a ti, kdož u Něho dlí, nejsou tak hrdopyšní, aby Mu nesloužili, a nikdy neumdlí

(20) a pějí slávu Jeho dnem i nocí bez přestání.

(21) Vzali si snad božstva pozemská, jež k životu probouzejí?

(22) Kdyby byla na nebi a na zemi božstva jiná kromě Boha, věru by obojí již zkáze bylo propadlo. A oč je Bůh, Pán trůnu, slavnější než to, co mu připisují!

(23) A On nebude tázán na to, co koná. zatímco oni budou dotazováni na počtu vydání.

(24) Či vzali si vedle Něho božstva jiná? Rci: "Předložte tedy důkaz svůj! Toto je připomenutí těm, kdož se mnou jsou, i připomenutí těm, kdož byli přede mnou!" Však naopak, většina z nich pravdu nezná a odvrací se od ní.

(25) A nevyslali jsme před tebou žádného posla, abychom mu nebyli vnukli: "Není božstva kromě Mne; uctívejte Mne tedy!"

(26) Hovoří: "Milosrdný si vzal děti!" Sláva Mu! Ba nikoliv, to služebníci jsou jen Jeho ctihodní,

(27) kteří se dříve než On promluvit neodvažují a jen podle rozkazu Jeho jednají.

(28) A On zná dobře, co je před nimi a co je za nimi, a oni se přimlouvat nesmějí, leč za toho, v němž On nalezne zalíbení; a oni se před Ním třesou bázní.

(29) A kdyby někdo z nich řekl: "Já božstvem vedle Něho jsem," toho bychom peklem odměnili, neboť takto My nespravedlivé odměňujeme.

(30) Což ti, kdož nevěří, nevidí, že nebesa a země byly pevně spojeny a že jsme je od sebe odtrhli a že z vody jsme vše živé učinili? Což neuvěří?

(31) A vztyčili jsme na zemi hory pevně zakotvené, aby se s nimi nekývala, a učinili jsme na ní průchody jako cesty - snad jimi budou vedeni.

(32) A učinili jsme nebe střechou chráněnou a přesto se oni odvracejí od Našich znamení.

(33) On je ten, jenž stvořil noc i den, slunce i měsíc a oba po nebeské své dráze plují.

(34) Žádnému ze smrtelníků, kteří před tebou byli, jsme nesmrtelnost nedali. A jestliže ty zemřeš, budou snad oni nesmrtelní?

(35) Každá duše smrti okusí; a zkoušíme vás zlým i dobrým co pokušením, a k Nám budete navráceni.

(36) A když tě nevěřící spatří, posměšky si z tebe jen dělají a hovoří: "Je tohle ten, co zmiňuje se pohrdavě o božstvech vašich?" A při tom sami nevěří v Milosrdného připomenutí!

(37) Člověk je stvořen ze spěchu! Já ukáži vám záhy Svá znamení, však nežádejte jejich uspíšení!

(38) A říkají nevěřící: "Kdy slib tento se splní, jste-li pravdomluvní?"

(39) Kéž by znali ti, kdož nevěří, tu chvíli, kdy nebudou moci oheň odvrátit od tváří svých a zad svých a kdy pomoc žádnou mít nebudou!

(40) Ba, Hodina přikvačí na ně znenadání a v úžas je uvede a nebudou schopni ji zadržet a ani odklad nedostanou.

(41) A dělali si posměšky již z poslů předchozích, avšak to, čemu se posmívali, obklopilo ty, kdož tomu se posmívali.

(42) Rci: "Kdo ochrání vás za noci i za dne před Milosrdným?" A přece od připomenutí Pána svého se odvracejí!

(43) Mají snad místo Nás božstva jiná, jež bránit je budou? Ta nejsou schopna pomoci ani sama sobě, a oni jimi nebudou proti Nám chráněni.

(44) Ba naopak, nechali jsme je i otce jejich užívat světa tohoto tak, až prodloužily se životy jejich. Což nevidí, že přicházíme na zem zmenšujíce ji ze všech stran? Jsou snad vítězi oni?

(45) Rci: "Já varuji vás jedině vnuknutím mně daným, však hluší neslyší volání, jsou-li varováni."

(46) A jestliže se jich dotkne jen jediné dechnutí trestu Pána tvého, vykřiknou: "Běda nám, my vskutku nespravedliví jsme byli!"

(47) A postavíme v den zmrtvýchvstání váhu spravedlivou a nebude duše žádná o nic ošizena; a i kdyby to mělo jen váhu zrna hořčičného, My je přineseme. A my stačíme si jako účetní.

(48) A dali jsme již kdysi Mojžíšovi a Árónovi spásné zjevení, osvícení, i bohabojným připomenutí,

(49) těm, kteří se Pána svého kvůli nepoznatelnému obávají a před Hodinou se chvějí.

(50) A toto je připomenutí požehnané, Námi seslané. Chcete je snad popírat?

(51) A darovali jsme již předtím Abrahamovi správné vedení, neboť jsme o něm věděli.

(52) Hle, pravil otci svému a lidu svému: "Co je to za sochy, jichž se tak usilovně přidržujete?"

(53) Odpověděli: "Shledali jsme, že otcové naši je uctívali."

(54) Pravil: "Vskutku vy i vaši otcové ve zjevném bludu jste!"

(55) I řekli: "Přišels k nám s pravdou, anebo jsi jedním z těch, kdo žertují?"

(56) Odpověděl: "Ba právě naopak! Váš Pán je Pánem nebe a země a On obé stvořil. A já jsem jedním z těch, kdož to dosvědčují.

(57) Při Bohu, dozajista nastrojím úklad modlám vašim, jakmile záda vaše se obrátí."

(58) A rozbil je na kousky všechny kromě té největší z nich - snad oni sami se k ní navrátí.

(59) I řekli: "Kdo tohle božstvům našim udělal, ten věru mezi nespravedlivé patří!"

(60) A pravili jedni: "Slyšeli jsme mladíka nějakého o nich poznámky činit, Abraham mu říkají."

(61) I zvolali: "Přiveďte ho před oči lidí - snad budou proti němu svědčit!"

(62) A zeptali se jej: "Byls to ty, Abrahame, kdo s našimi božstvy se tohle odvážil učinit?"

(63) Odpověděl: "Nikoliv, to tenhle největší z nich udělal, zeptejte se jich, jestliže mohou promluvit!"

(64) Nevěřící se obrátili proti sobě a řekli: "Vy věru jste nespravedliví!"

(65) Potom však opět nastal obrat v hlavách jejich a prohlásili: "Ty přece víš, že vůbec nemluví!"

(66) Abraham pravil: "Pročpak tedy uctíváte vedle Boha něco, co vám ani neprospívá, ani neškodí?

(67) Hanba na vás i na to, co místo Boha uctíváte. Cožpak nejste rozumní?"

(68) Zvolali: "Upalte ho a pomozte božstvům svým, udělat něco chcete-li."

(69) Avšak My jsme pravili: "Ohni, vychladni a buď neškodným pro Abrahama!"

(70) A hodlali mu úklad nastrojit, však My jsme způsobili, že sami ztrátu největší utrpěli.

(71) A zachránili jsme jeho i Lota vedouce je do země, již jsme pro lidstvo celé požehnali,

(72) a darovali jsme mu Izáka a Jakuba nádavkem a všechny jsme bezúhonnými učinili.

(73) A ustanovili jsme je vůdci, kteří lid svůj řídí podle rozkazu Našeho, a vnukli jsme jim konání dobrého, dodržování modlitby a rozdáváni almužny - a byli služebníky Našimi.

(74) A dali jsme Lotovi osvícení a vědění a zachránili jsme ho z města, jež nepravosti páchalo a jehož obyvatelé byli lidmi špatnými a hanebnými.

(75) A uvedli jsme jej do milosrdenství Svého, neboť patřil mezi bezúhonné.

(76) (A zmiň) se o Noem, který již dříve Nás volal, a vyslyšeli jsme jej a zachránili jsme jej i rodinu jeho od pohromy nesmírné

(77) a pomohli jsme mu proti lidu, jenž prohlašoval znamení Naše za vylhaná. A byl to lid špatný a utopili jsme je všechny.

(78) A zmiň se o Davidovi a Šalomounovi; hle, oni vynesli rozsudek o poli, jež poškodilo stádo ovcí lidí jedněch, a byli jsme svědky rozsudku jejich.

(79) A vnukli jsme Šalomounovi pochopení věci té a oběma jsme darovali osvícení a vědění. A donutili jsme hory a ptáky, aby spolu s Davidem Naši pěli chválu. A tak jsme učinili.

(80) A naučili jsme jej vyrábět brnění pro vás, abyste se jimi chránili před útočností vzájemnou - budete za to vděčni?

(81) A Šalomounovi jsme podrobili vítr, jenž jako vichřice na rozkaz jeho duje k zemi, již jsme požehnali. A o všech těch věcech My dobře jsme věděli.

(82) A také některé satany jsme mu podrobili, aby se do moře potápěli či práce jiné proň vykonávali, a My jsme je při tom střežili.

(83) A zmiň se o Jóbovi, jenž volal k Pánu svému: "Postihlo mne neštěstí, však tys nejslitovnější ze slitovníků!"

(84) A vyslyšeli jsme jej a odvrátili od něho neštěstí, jež nesl, a vrátili jsme mu jeho rodinu a přidali ještě jednou tolik s nimi jako milosrdenství své a jako připomenutí těm, kdož Nás uctívají.

(85) A zmiň se o Ismaelovi, Idrísovi a Dhu l-Kiflovi - a ti všichni byli trpěliví,

(86) a uvedli jsme je do milosrdenství Svého a jsou mezi bezúhonnými.

(87) A zmiň se o Muži s rybou; když odešel rozzloben a domníval se, že proti němu nic nezmůžeme. A volal nás v temnotách říkaje: "Není božstva kromě Tebe, sláva budiž Tobě! Věru jsem patřil k nespravedlivým!"

(88) I vyslyšeli jsme jej a zachránili jsme jej z útrap jeho. A takto My poskytujeme záchranu věřícím.

(89) A zmiň se o Zachariášovi, když volal k Pánu svému: "Pane můj, neponechávej mne samotného, Ty, jenž z dědiců jsi nejlepší!"

(90) Vyslyšeli jsme jej a darovali jsme mu Jana a učinili jsme manželku jeho plodnou. A všichni ti se předstihovali v dobročinném konání a modlili se k Nám z touhy a úcty a byli vůči Nám pokorní.

(91) A zmiň se o té, jež panenství své střežila. A vdechli jsme do ní část ducha Svého a učinili jsme z ní i ze syna jejího pro veškeré lidstvo znamení.

(92) Hle, tato vaše obec je obcí jedinou a Já Pánem jsem vaším, uctívejte Mne tedy!

(93) Avšak oni se ve věci své mezi sebou rozpoltili, však přesto se všichni k Nám navrátí.

(94) Kdokoliv dobré skutky koná a je při tom věřící, tomu úsilí jeho věru nebude upřeno a zajisté mu je k dobru připíšeme.

(95) A je zakázáno městu každému, jež jsme zahubili, aby se obyvatelé jeho v ně navrátili,

(96) pokud nebudou vypuštěni Gog a Magog; a tehdy se lidé z každého hrobu vynoří!

(97) Pravdivý slib se přibližuje, a hle, strnulé jsou zraky těch, kdož neuvěřili. "Běda nám, že lhostejní jsme byli k němu, ba naopak, byli jsme nespravedliví."

(98) Vskutku vy i to, co jste místo Boha uctívali, palivem budete peklu a věru se doň dostanete!

(99) Kdyby tamti byli skutečnými božstvy, nebyli by se sem dostali; a všichni v něm budou nesmrtelní.

(100) A bude tam pro ně jen sténání, však nebudou v něm slyšeni.

(101) Ti však, jimž jsme předem slíbili odměnu překrásnou, ti od pekla budou vzdáleni

(102) a neuslyší z něho ani šelest nejmenší a v tom, po čem duše jejich toužily, budou nesmrtelní.

(103) Ani den hrůzy největší je nezarmoutí a andělé je přivítají slovy: "Toto váš je den, jenž byl vám přislíben!"

(104) V ten den svineme nebe, jako se svinují svitky knih, a jako jsme začali již prvním stvořením, tak opakovat to budeme podle slibu Námi daného. A My tak učiníme!

(105) A věru jsme již napsali v žalmech, po připomenutí, že zemi podědí Moji bezúhonní služebníci.

(106) A je v tom zajisté sdělení pro lid Mne uctívající.

(107) A neposlali jsme tě leč jako znamení milosrdenství pro lidstvo veškeré.

(108) Rci: "Bylo mi vnuknuto jenom, že božstvem vaším je Bůh jediný. Odevzdáte se tedy do Jeho vůle?"

(109) A jestliže se odvrátí, tedy rci: "Já varoval vás bez rozdílu a věru nevím, je-li blízko či daleko to, co vám bylo slíbeno."

(110) A On zná dobře to, co veřejně hovoříte, i to, co skrýváte.

(111) Nevím, zda to snad není pouze pokušení pro vás a dopřání vám užívat na určitou chvíli.

(112) Rci: "Pane můj, rozhodni podle pravdy!" Pán náš je Milosrdný a u Něho budiž vyžadována pomoc proti tomu, co lživě Mu připisujete!

Al-Hajj

Madinan

Ve jménu Boha milosrdného, slitovného.

(1) Lidé, bojte se Pána svého, neboť otřesy Hodiny budou věcí nesmírnou.

(2) V onen den, až ji spatříte, každá kojící opustí dítě, jež kojila, a každá těhotná potratí plod svůj; tehdy uvidíš lidi jako opilé, aniž se opili. Avšak trest Boží bude strašný.

(3) Jsou pak mezi lidmi někteří, kdož hádají se o Bohu, aniž něco vědí, a následují každého satana vzpurného.

(4) A je psáno o něm, že toho, kdo vezme si jej za ochránce, on věru z cesty svede a dovede ho k trestu plamene šlehajícího.

(5) Lidé, jste-li na pochybách ohledně zmrtvýchvstání, vzpomeňte si, že stvořili jsme vás nejdřív z prachu, pak z kapky semene, pak z kapky přilnavé, pak z kousku masa ztvárněného či beztvarého - abychom vám to objasnili. A umisťujeme do lůna to, co chceme, až do lhůty stanovené, potom vás z něho vyvedeme jako kojence, až posléze dosáhnete dospělosti své. A některý z vás je povolán k Pánu dříve a některý z vás je vržen do věku sešlosti, takže neví nic z toho, co dříve již věděl. A vidíš zemi neplodnou, však když na ni sešleme vodu, pohne se a vzedme a dá vyrůst různým druhům rostlin nádherných.

(6) A to je proto, že Bůh je vskutku pravda, a proto, že On oživuje mrtvé a je všemocný nad věcí každou

(7) a že Hodina přijde a není o ní pochyby žádné a že Bůh vzkřísí ty, kdož v hrobech jsou.

(8) A mezi lidmi je i ten, jenž o Boha se hádá, aniž něco zná a aniž je veden a aniž má Písmo osvícené,

(9) a kroutí krkem svým, aby svedl jiné z cesty Boží. Hanba mu na tomto světě! A v den zmrtvýchvstání mu dáme okusit trestu spalujícího.

(10) "A to je za to, co předtím ruce tvé spáchaly!" A Bůh věru neukřivdí služebníkům Svým.

(11) A mezi lidmi je i ten, jenž Bohu slouží jen na okraji; když dostane se mu dobrého, je s tím spokojen, jestliže však je postižen pokušením, tu obrátí se tváří zpět, ztráceje tak tento i onen svět - a to věru je ztráta zjevná.

(12) A vzývá místo Boha něco, co nemůže mu ani uškodit, ani prospět - a to zajisté je zbloudění daleké.

(13) A vzývá toho, jenž je mu spíše škodlivý než užitečný; jak špatný to pán a jak hnusný to přítel!

(14) Bůh věru uvede ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, do zahrad, pod nimiž řeky tekou, neboť Bůh učiní vše, co chce.

(15) Kdo se domnívá, že Bůh mu nepomůže v životě pozemském ani v životě budoucím, nechť natáhne provaz až do nebe, pak ať jej přeřízne a potom nechť pohlédne, zda jeho úklad odstranil to, co jej rozhněvalo.

(16) . . . A takto jsme jej seslali jako znamení jasná - a nechť Bůh vede toho, koho chce.

(17) A věru ti, kdož uvěřili a ti, kdož vyznávají židovství, sabejci, křesťané a zoroastrovci a ti, kdo k Bohu přidružují, zjistí, že Bůh mezi nimi rozliší v den zmrtvýchvstání, neboť Bůh svědkem je všech věcí.

(18) Což jsi neviděl, že před Bohem padají na zem ti, kdož na nebesích jsou i na zemi, a také slunce a měsíc, hvězdy a hory, stromy a zvířata a mnoho lidí? Však nad mnohými z nich se trest uskuteční, neboť kým Bůh opovrhl, tomu nebudou pocty prokazovány. A Bůh věru učiní vše, co chce.

(19) Toto jsou dvě skupiny nepřátelské, které se spolu přou ohledně Pána svého; těm, kdož neuvěřili, střižen bude šat z ohně a hlavy jejich budou polévány vodou vroucí,

(20) jež rozleptá vše, co v břichách jejich je, i kůži jejich,

(21) a pro ně jsou připraveny důtky železné.

(22) A kdykoli budou odtamtud chtít odejit kvůli utrpení, budou tam vráceni a bude jim řečeno: "Okuste trestu spalujícího!"

(23) Naproti tomu Bůh věru uvede ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, do zahrad, pod nimiž řeky tekou; a tam budou ozdobeni náramky zlatými a perlami a oděni budou do šatu z hedvábí

(24) a budou vedeni k řeči překrásné a budou vedeni ke stezce Toho, jenž hoden je chvály.

(25) A věru těm, kdož nevěří a odvádějí jiné z cesty Boží a od Mešity posvátné, již jsme určili pro všechny lidi - jak pro ty, kdož u ní sídlí, tak i pro kočovníky, a těm, kdož chtěli by zde zavést bludnou víru ze svévole, dáme okusit trestu bolestného.

(26) A hle, připravili jsme pro Abrahama příbytek na místě chrámu a řekli jsme mu: "Nepřidružuj ke Mně nic, ale očisti Chrám Můj pro ty, kdo obcházení konají, a pro ty, kdož modlí se vestoje, klaní se a na zem padají!

(27) A vyzývej lidi ke konání pouti, a nechť k tobě přijdou pěšky anebo jedouce na všelikých velbloudech rychlých, přicházejíce ze všech rozsedlin hlubokých,

(28) aby podali svědectví o užitečných darech jim uštědřených a aby vzpomínali jména Božího ve dnech známých nad dobytčetem ze stád, jež Bůh jim v obživu daroval. Jezte z nich a nakrmte nuzného a chudého!

(29) Potom nechť skončí se zanedbáváním svým, vyplní přesně sliby své a vykonají obcházení okolo Chrámu starobylého."

(30) A takto konejte! A kdo v úctě bude mít posvátné věci Boží, bude to pro něj lepší u Pána jeho. A jsou vám dovolena zvířata ze stád kromě toho, co bylo již dříve jmenováno. Vyhýbejte se špíně model, vystříhejte se řeči falešné!

(31) Buďte jako hanífové Bohu oddáni, nikoliv jako ti, kdo k Němu přidružují! Ten, kdo přidružuje k Bohu, podobá se tomu, jenž spadl z nebe a jejž uchvátili ptáci anebo jej zavál vítr do místa dalekého.

(32) Takto konejte! A má-li kdo v úctě obřady Boží, je to známka bohabojnosti srdcí.

(33) A budete mít z nich užitek až do lhůty určené - a místo obětování jejich bude u Chrámu starobylého.

(34) A každé obci jsme stanovili obřady, aby lidé vzpomínali jména Božího nad dobytčetem ze stád, jež jsme jim uštědřili. A božstvem vaším je Bůh jediný, Jemu se do vůle odevzdávejte! A oznam zvěst radostnou pokorným,

(35) těm, jichž srdce jsou naplněna bázní, když vzpomínáno je Boha, a kteří jsou trpěliví k tomu, co je postihuje, a kteří dodržují modlitby a rozdávají almužny z toho, co jsme jim uštědřili.

(36) A učinili jsme pro vás velbloudice obětmi při obřadech Božích a je v tom pro vás dobro. A vzpomínejte jména Božího nad nimi, když stojí v řadě. A když se jejich boky zhroutí, jezte z nich a nakrmte zdrženlivé i stydlivě prosící. A takto jsme vám podmanili obětní zvířata - snad budete vděční!

(37) K Bohu nedospěje ani maso jejich, ani krev jejich, ale dospěje k Němu bohabojnost vaše. A takto vám je podmanil, abyste hlásali velikost Boží za to, že vás uvedl na cestu pravou. A oznam těm, kdož dobré konají, zvěst radostnou!

(38) Bůh ubrání ty, kdož uvěřili, neboť Bůh věru nemiluje žádného zrádce nevěřícího.

(39) A těm, kdož chtějí, je dovoleno, aby bojovali kvůli tomu, že jim bylo ukřivděno. A Bůh věru je schopen poskytnout jim pomoc,

(40) těm, kdož byli bezprávně vyhnáni ze svých domovů jedině proto, že říkali: "Pánem naším je Bůh!" A kdyby byl Bůh nezahnal jedny lidi druhými, věru by byly bývaly zničeny poustevny, kostely, modlitebny a místa klanění, v nichž hojně je vzpomínáno jména Božího. - A Bůh vskutku pomůže těm, kdož pomáhají Jemu - a Bůh věru je silný, mocný.

(41) On pomůže těm, kteří - když jsme je upevnili na zemi - dodržují modlitbu a dávají almužnu a nařizují vhodné a zakazují zavrženíhodné. A Bohu patří konečné rozhodnutí o věcech všech.

(42) Prohlašují-li tě za lháře, pak již před nimi prohlašoval proroky za lháře lid Noemův, ´Ádovci a Thamúdovci

(43) a také lid Abrahamův i Lotovi soukmenovci

(44) i obyvatelé Madjanu. Též Mojžíš byl za lháře prohlášen. Já pak poskytl jsem nevěřícím odklad, leč posléze jsem je uchvátil, a jaké bylo mé zavržení!

(45) Kolika městům jsme již dali zahynout, protože byla nespravedlivá a dnes jsou od základu zpustošena! A kolik studní je zasypáno a kolik vznosných zámků zbořeno!

(46) Což necestovali po zemi a neměli srdce, aby chápali, a uši, aby slyšeli avšak nejsou to oči jejich, jež jsou nevidoucí, nýbrž slepá jsou srdce v hrudích jejich.

(47) A vyžadují na tobě, abys uspíšil příchod trestu, avšak Bůh slib Svůj nezruší. A jeden den je věru u Pána tvého jako tisíc let z těch, jež vy počítáte.

(48) Kolika městům jsem poskytl odklad, přestože byla nespravedlivá! Potom jsem je však uchvátil a u Mne je cíl konečný.

(49) Rci: "Lidé, já jsem pro vás jen varovatelem zjevným!"

(50) Těm, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, dostane se slitování i přídělu štědrého,

(51) avšak ti, kdož ukládali o znamení Naše snažíce se je znemožnit, ti budou obyvateli výhně pekelné.

(52) Nevyslali jsme před tebou posla ani proroka, aby satan nebyl podvrhl do přání jeho něco nevhodného, avšak Bůh zruší to, co satan podvrhne, a potom Bůh potvrdí Svá znamení - a Bůh vševědoucí je i moudrý.

(53) A jedná takto, aby učinil to, co podvrženo bylo satanem, pokušením pro ty, v jichž srdcích je choroba a jichž srdce jsou zatvrzelá - a nespravedliví jsou věru ve vzdoru hlubokém -

(54) a aby ti, jimž dostalo se vědění, poznali, že to je pravda od Pána tvého, a uvěřili v ni a pokořila se před ní srdce jejich. Bůh zajisté povede ty, kdož uvěřili, ke stezce přímé.

(55) Avšak ti, kdož neuvěřili, nepřestanou o ní pochybovat, dokud se k nim znenadání Hodina nedostaví anebo dokud k nim nepřijde trest dne zhoubného.

(56) V ten den bude náležet vláda Bohu a On bude soudit mezi nimi. A ti, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, budou v zahradách slastí,

(57) zatímco ty, kdož neuvěřili a znamení Naše za lež prohlašovali, očekává trest ponižující.

(58) A těm, kdož vystěhovali se na cestě Boží a potom byli zabiti anebo zemřeli, Bůh věru uštědří podíl překrásný, neboť Bůh nejlepší je z uštědřovatelů.

(59) A věru je uvede na místo, jež se jim bude líbit; a Bůh zajisté je vševědoucí, soucitný.

(60) Tak bude! Tomu, kdo potrestá stejným způsobem, jakým byl sám trestán, a potom je mu kvůli tomu ukřivděno, tomu věru Bůh pomůže, vždyť Bůh je promíjející, odpouštějící.

(61) A je to proto, že Bůh dává noci proniknout v den a dni v noc a protože je slyšící, jasnozřivý.

(62) A je to proto, že Bůh je pravda a že to, co je místo Něho vzýváno, je nicotné a Bůh věru je vznešený, veliký.

(63) Což jsi neviděl, jak Bůh seslal z nebes vodu, takže se země zazelenala? Vždyť Bůh je věru rychlý a dobře zpravený.

(64) Jemu náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a On je soběstačný, chvályhodný.

(65) Což jsi neviděl, jak Bůh vám podrobil vše, co na zemi je, stejně jako lodi, jež po moři plují podle rozkazu Jeho? A On zadržuje nebe, aby nespadlo na zem, leda z dovolení Jeho. Vždyť Bůh je vůči lidem věru shovívaný, slitovný.

(66) A On je ten, jenž dal vám život, potom vás zemřít nechá, aby vás posléze znovu oživil. A člověk je vskutku velmi nevděčný.

(67) A každé obci jsme stanovili obřady, jimiž se řídí. Nechť se tedy s tebou nehádají ohledně věci této. Vyzývej k Pánu svému, neboť tys věru na cestě přímé!

(68) A jestliže se s tebou hádají, rci: "Bůh zná nejlépe, co děláte,

(69) a Bůh rozsoudí mezi vámi v den zmrtvýchvstání to, o čem jste se tak hádali."

(70) Což nevíš, že Bůh zná vše, co na nebi je i na zemi? A vše to je věru v Knize zapsáno, a to je pro Boha vskutku velmi snadné.

(71) A oni uctívají místo Boha něco, k čemu On neseslal oprávnění a o čem nemají žádné vědění. A nespravedliví nebudou mít pomocníka žádného.

(72) A když jsou jim přednášena Naše znamení jasná, uzříš na tvářích těch, kdož neuvěřili, odpor a div že nenapadnou ty, kdož sdělují jim Naše znamení. Rci: "Mám vám sdělit něco ještě horšího, než je toto? Oheň - ten slíbil Bůh těm, kdož neuvěří a jak hnusný to bude cíl konečný!"

(73) Lidé, je vám uváděno podobenství, vyslyšte je! Ti, které vzýváte místo Boha, nejsou schopni stvořit ani mouchu, i kdyby se k tomu všichni spojili! A kdyby jim moucha něco vzala, nebyli by schopni si to vzít nazpět od ní. Jak slabí jsou oba: žádající i žádaný!

(74) Nevěřící neoceňují Boha pravdivou mírou a Bůh věru je silný a mocný.

(75) Bůh si volí mezi anděly a mezi lidmi posly Své, vždyť Bůh je slyšící, jasnozřivý.

(76) On zná dobře, co je před vámi i co je za vámi, a k Bohu se věci všechny navrátí.

(77) Vy, kteří věříte! Klaňte se, padejte na zem a uctívejte Pána svého! Konejte dobré, snad budete blaženi!

(78) A bojujte usilovně za Boha s úsilím, jež si zaslouží! On si vás vyvolil a nepřipravil vám žádné obtíže v náboženství, jež je vírou předka vašeho Abrahama. A On nazval vás muslimy již dříve - i v tomto -, aby posel tento byl vám svědkem a abyste vy byli svědky pro ostatní lidi. Dodržujte modlitbu a rozdávejte almužnu a hledejte oporu u Boha! On vaším je ochráncem - jak překrásný to ochránce a jak výtečný to pomocník!